Rozhovor s veleknězem Církve Satanovy

Malé děti nepožírám

Martina Dvořáková

V některých médiích o něm psali jako o muži, který spí v rakvi přikrytý kostmi a při svých rituálech pojídá malé děti či vraždí nevinná zvířata. Obávám se však, že realita není tak žhavá - na vlastní oči jsme v jeho brněnském bytě viděli jen dřevěnou postel a peřinu a namísto krvavých obětí se toho odpoledne vydatně posilňoval akorát "dechem mrtvé milenky" neboli obyčejným fernetem a cigaretami. Hudebník Jiří Valter (46), zpěvák skupiny Root a vůdčí osobnost jedné z forem českého satanismu, nám neublížil ani nám nevyhrožoval ohněm či peklem. Pravda - a to on nepopírá - jeho názory i chování jsou značně svérázné a pro některé lidi možná nepřijatelné.

Zavzpomínej nejdřív na své mládí, na rodiče a sourozence. Napadlo mě totiž, zda tvé satanistické vyznání nemá kořeny v nějakém freudovském traumatu z dětství.
Co blbneš? Moje dětství bylo krásný, šťastný a hlavně svobodný, jak jen to v bývalém režimu šlo. Jediný trauma, o kterém vím, jsou komunisti.

Jak to myslíš?
Než ho ta banda bolševiků odstranila, byl můj táta, klavírista Milan Valter, spokojeným profesorem hudby na JAMU. Máma dělala laborantku v chemickém závodě a žilo se nám hezky. Jenomže pak jim šlápli na krk "uvědomělí"...

Proč?
Tvoji rodiče se politicky angažovali? První důvod byl náš německý původ. A pak si táta v roce 1968 neodpustil podepsat prohlášení Dva tisíce slov a bylo vymalováno. Svezla se s ním celá rodina, i když je pravda, že moje starší sestry, Němky jako poleno už jenom podle jména - Brigitte a Anelis - ještě mohly dodělat vysokou pedagogickou. Já už měl smůlu a ze školy mě vyrazili.

Jakou školu jsi studoval?
Po gymplu dva ročníky sociálně -právní nástavby.

Na vysokou jsi nepomýšlel?
Věděl jsem, že jsem dostatečně inteligentní a že bych vejšku zvládl, ale nezajímalo mě to. Já jsem hlavně nechtěl pracovat, což se mi povedlo.

Něčím ses ale živit musel.
Čas od času jo, třeba jako dělník nebo pracovník v krematoriu, ale vždycky jsem byl dost vyčůranej, abych si našel klidné a dobře placené místečko. Ostatně, takovou oázou byl i kriminál...

Za co a jak dlouho jsi seděl?
Jako všichni slušný muzikanti jsem nepodepsal spolupráci, dokonce jsem prý dělal špionáž pro zahraniční rozvědky. Protože na mě nic konkrétního neměli, dostal jsem paragraf za přechovávání drog - údajně u mě při domovní přehlídce našli padesát kilo marihuany - a několik dalších paragrafů, který už dnes ani neexistujou. Rozsudek měl přes 97 stránek a dohromady jsem si odseděl pět let.

Mluvíš o tom docela vyrovnaně, jako by se ti tam líbilo.
Naučil jsem se v životě vyrovnávat s různejma průserama a vytěžit z nich něco dobrého pro sebe. Nakonec jsem se tedy i v krimu měl jako prase v žitě - dělal jsem šéfa skladu, což byla velmi výhodná pozice. Navíc to byla obrovská škola a zkušenost. Měl jsem možnost poznat stovky lidí a jejich osudů, které bych jinak nepoznal. A pochopil jsem, že vězení je vlastně ten nejlepší kurz psychologie, jaký existuje.

Vraťme se však k tvému šťastnému a svobodnému dětství. Co si pod touto svobodou mám představit?
Rodiče mi nikdy nic nezakazovali ani nepřikazovali. Můj táta vždycky říkával: Dělej si, co chceš, rozhoduj si sám za sebe, ale za to, co uděláš, si musíš nést plnou odpovědnost. A já věděl, že jakmile něco provedu, budu si to muset vyžrat.

Byli tví rodiče věřící nebo aspoň "hledající"?
Myslím, že - aniž by to tušili - vlastně mě vychovávali v intencích satanismu a já byl už v dětství sám sobě pánem. Ale jinak byli zapřisáhlí ateisté, a pokud vím, nikdy se o náboženství ani o filozofii nezajímali.

Kdy ses o tyto věci začal zajímat ty?
Asi v šestnácti, sedmnácti jsem si detailně prostudoval křesťanskou bibli a učinil jsem závěr, že je to snůška hloupostí a nesmyslů, avšak že je to v jistém smyslu kniha sugestivní, ba přímo geniální. Jejím cílem je, aby ji nikdo nepochopil a zároveň aby ji pochopil každý vůl. Proto o ní inteligenti mohou odjakživa vést nekonečné diskuse a blbci ji bez námahy přijímají jako jedinou možnou pravdu. Víc inteligent ani hlupák nepotřebuje.

Na svou víru tě rozhodně nedostala?
Myslím, že žádného soudně a kriticky uvažujícího člověka nemůže přečtení bible přesvědčit o křesťanství.

Přesto - máš ji ve své knihovně? A čteš si v ní někdy?
Samozřejmě mám, ale nedávno jsem ji půjčil kamarádovi, který chce nějakou kapitolu zparodovat. Před spaním si v ní nečtu, ale musím přiznat, že je tištěna na velmi kvalitním tenkém papíru, takže se do ní výborně balej cigára.

Jak dál jsi pokračoval v duchovní cestě?
Několik let jsem stagnoval. Byla šedesátá léta, doba hippies, kdy jsme kašlali na všechno a užívali si mejdanů, bigbeatu a života na plný pecky. Až zpětně jsem pochopil, že jsem byl vlastně satanista odjakživa, aniž bych znal ono známé heslo Aleistera Crowleyho: "Dělej si, co chceš, neboť to je zákon". A my jsme si prostě dělali, co jsme chtěli, byli jsme mladý a žili jsme svobodně...

Náboženství tě tehdy nezajímalo?
To opravdu ne.

I mezi hippies byly ale v módě všelijaké východní filozofie...
Přičichl jsem také, ale opět jsem se nezachytil ani drápkem. Neuznávám náboženství, která někoho k něčemu nutí, něco člověku zakazují nebo ho omezují, která něco povolují a nepovolují. Podle mě se v náboženství, natož v církvi, nemůžeš cítit volná a svobodná. S výjimkou satanismu.

Máš snad něco proti církvi?
Jistě, je to vatikánská instituce, který jde jen o prachy, o kšeft a o naprostou poslušnost a fanatismus davů. Navíc - vždyť i v samotné "svaté" církvi se co chvíli dějí skandály sexuální, homosexuální, vraždy i sebevraždy... A tahle církev omezuje člověka v sexu, prohlašuje, že největší rozkoší je poznání a přijetí Ježíše Krista. Hloupost, každý normální zdravý člověk dobře ví, že největší lidskou rozkoší je orgasmus, nikoliv Kristus. Já si prostě myslím, že církev je stejně zvrácená a plná přetvářky jako ten její pánbíček, jen se o tom všichni bojej mluvit.

Bůh ti přijde zvrácený?
Samozřejmě, tobě ne? Připadá ti normální, když ve jménu boha byli a možná ještě jsou vražděni lidé? Miliony lidí! Slovo zvrácený mi připadá možná ještě slovem nejslušnějším.

Proč tomuto Bohu tedy věří tolik lidí?
Ale vždyť i přece Hitlerovi bezmezně věřilo statisíce lidí... Davy nejsou důkazem pravdy! Ale abych zase nebyl nařčen z něčeho, co jsem neřekl: nedávám rovnítko mezi křesťany a fašisty, i když v historii možná ti první vyvraždili více lidí než sám Hitler. Ale dávám rovnítko mezi křesťanství a fanatismus.

Kdy ses poprvé setkal se satanismem? Ostatně - Církev satanova je přece také náboženství a církev, které tak odsuzuješ?
Název Církev satanova je pouhá promyšlená provokace našeho zakladatele La Veye, který tak chtěl upoutávat pozornost - církev, aby to naštvalo Vatikán, satanova proto, aby to naštvalo ostatní. Jinak to není žádné náboženství, ale filozofický směr a životní postoj.

Kdy ses tedy setkal s touto filozofií a životním postojem?
V sedmdesátých letech jsem v Brně potkal jednoho tajemného pána, který mě do všeho zasvětil...

Kdo to byl?
Prostě krásný tajemný pán - satanista z Ameriky. Dál o něm nechci mluvit. Padli jsme si do oka a mně tehdy navíc došlo, že už dávno žiju jako satanista, aniž bych o tom věděl. Takže jsem se vlastně jen stal satanistou oficiálně, začal jsem se o satanismus, ale také o magii a okultismus víc zajímat, číst knihy.... Časem mě onen tajemný pán pokřtil satanským křtem a v roce 1991 jsem založil českou pobočku celosvětové Církve Satanovy. Má sídlo v Brně a já jsem jejím jediným právoplatným šéfem.

Abych se stala členkou Církve Satanovy, musím být satansky pokřtěna?
Tento rituál nemá s členstvím nic společného. Satanský křest u nás již prodělalo mnoho lidí, mezi nimiž jsou i nečlenové naší církve. A naopak - můžeš být členem a nemusíš být pokřtěn. Satanistu z tebe nedělá žádný křest, ale jen tvůj způsob života.

Existují jiné podmínky pro členství v Církvi Satanově?
Oficiálním, za sto dolarů zaregistrovaným členem světové Církve Satanovy v Čechách a majitelem tak zvané karmínové karty jsem tady jenom já. Pro vstup do naší pobočky však žádné zásadní podmínky nejsou. Všichni, kdo mi napíší, dostanou dotazník s 32 otázkami, které vyplní, zašlou mi fotografii, životopis a já rozhodnu, kdo bude přijat. Vybírám pečlivě, ročně přijmu asi dvacet nových členů.

Jaké jsou to otázky? Něco jako psychotest?
To je soukromá věc, do které nikomu nic není. Ale je pravda, že žádný zájemce mě svými odpověďmi neoblbne. Mě oblbnout, to bych považoval za genialitu.

Kolik členů má tvoje církev?
Na světě téměř dva miliony, v Čechách počítám tak stovky.

Je věk rozhodující?
Věková hranice není, hlásí se k nám lidi nad čtyřicet, ale i třeba šestnáctiletí. Satansky pokřtěno je už i několik dětí, protože si to přáli jejich rodiče.

Musí mít zájemci povahové předpoklady?
Jistě. Musíš být v životě nekompromisní, musíš být pyšná, hrdá, sebevědomá, nekonformní, egoistická... Navíc by podle mého názoru měl satanista v životě něco dokázat!

Takže satanismus není jen negativistický?
Ne. Mezi satanisty je i mnoho významných lidí - umělců, politiků, vědců a jiných géniů, - kteří se stali slavnými jen díky tomu, že šli tak tvrdě, nekompromisně a egoisticky za svým cílem, že nedbali na společenské a morální konvence a tabu. Chovají se jako správní satanisté a často i jsou členy naší církve, ale neříkají to o sobě nahlas.

Jaká je hierarchie Církve Satanovy?
To jako jestli máme satanské papeže, arcibiskupy a biskupy? Nic takového. Naším zakladatelem a "nejvyšším" byl La Vey, po jeho smrti nikdo takový není. Žádná hierarchie nefunguje. A jestli se někteří satanisté scházejí a pasují se do různých funkcí, řádů či společenství, pak to asi potřebují, ale není to v žádných směrnicích.

Ani ty nemáš v církvi žádnou funkci?
Jsem delegován jako velekněz v Čechách. Jsem jediným veleknězem v Evropě.

Co tato funkce obnáší?
Nic, to je čestná funkce za to, že založíš dobře fungující pobočku. Nevyplývají z ní žádné povinnosti.

A výsady?
Mohu například provádět satanský křest.

Pořádají se v Čechách pravidelná satanistická setkání?
Povinná setkání? Proč? Nejsme křesťani, abychom každou neděli povinně naklusali do kostelů a modliteben, nejsme bolševici, abychom schůzovali. Kdo chce, tak se vídá, kdo nechce, nemusí. Ať si každý dělá, co chce. Ale s takovými těmi blby, co někde rozbíjejí hroby, nemáme společného nic.

"Dělej si, co chceš" je hlavní satanistické motto. Má však toto "dělej si, co chceš" určité hranice?
To jako zda opravdu vraždíme a jíme děti nebo mordujeme zvířata? Ne, to neděláme. Já nevraždím a nikdy vraždit nebudu, pouze pokud bych byl sám v ohrožení života a bránil bych se. Pokud se nějaký pedofilní vrah prohlašuje za satanistu, tak kecá a pouze hledá výmluvu svého chování, které samozřejmě odsuzuju. My hlásáme, že vše, co uděláš, má být v souladu s přírodou - toto je vrcholný zákon satanismu i přírody samotné. Nic víc, nic míň.

V souvislosti se satanismem se mluví o všelijakých, prý i krvavých rituálech. Co je na tom pravdy?
Rituály provozuji i já, ale opět při nich nikoho nevraždím ani nemučím, to zdůrazňuji. Navíc jsem se od mnoha našich členů dozvěděl, že spousta rituálů chybí a bylo by jich zapotřebí. Nyní například vymýšlím svatební satanský rituál.

Popiš mi třeba již zmíněný satanský křest.
Na tyto otázky neodpovídám. Vše je v Satanské bibli nebo v knize Nové satanské rituály, kde je dvanáct rituálů, počínaje černou mší, přes tzv. vyhlášení satanovo, mlčenlivý obřad zasvěcení až po moderní satanský křest. Každý si to může proštudovat sám.

Užíváš při rituálech drogy? Kde se konají?
Pořádat riuál můžete doma nebo kdekoliv jinde. Žádné hrobky či tajemné místnosti nemáme ani je nepotřebujeme. Nepotřebujeme ani drogy, ty satanismus odmítá.

Co pro tebe osobně znamená satan?
Satan je slovo, stejně jako bůh je jenom slovo. Satan je ale slovo hezčí, které vystihuje absolutně všechno. Kromě toho je to symbol energie, vesmíru, symbol nonkonformismu a odporu, je nepřítel všeho nudnýho, žalobce všeho zastaralýho a nasáklýho společenskou přetvářkou. To je pro mě Satan. A všechno ostatní je blbost.

Udělal jsi ve svém satanistickém životě někdy něco, za co by ses styděl?
Věř nebo ne, ale ony existují i satanské hříchy. Například hloupost, okázalost, sebeklam, podřízenost stádu... Za to bych se asi styděl, ale jinak nevím, co to stud je, asi mi to nebylo dáno do vínku. Nikomu neubližuji, takže se nemám za co stydět. A když někomu ubližuji, pak vědomě a záměrně, takže mě to vůbec nemrzí. Žiji si po svém, v okruhu svých přátel, ostatní mě nezajímají - jsou to jen takoví červi, který se plazej ulicema a jsou méněcenní. Nesnáším skromnost, vím, že jsem geniální. Pro mou pýchu i ego stačí, že jsem se stal legendou už zaživa. Až mi to stačit přestane, začnu dělat něco jinýho. Zatím jsem ale sám se sebou velmi spokojený.

Se satanismem je často spojováno slovo smrt. Bojíš se své vlastní smrti?
O tom mluvit a diskutovat nemíním.

 


Satanské zákony země

  1. Neuděluj rady a názory, pokud o to nejsi požádán.
  2. Nevykládej svoje problémy ostatním, pokud si nejsi jistý, že ti chtějí naslouchat.
  3. Jestliže vejdeš do cizího příbytku, dej najevo respekt a nebo tam nechoď.
  4. Když tě host v tvém příbytku obtěžuje, nalož s ním tvrdě a nemilosrdně.
  5. Nedomáhej se sexuálního slbížení, pokud jsi k tomu nedostal od partnera signál.
  6. Neber si, co ti nepatří, kromě případů, že je to břímě pro druhou osobu a on si potom vydechne ulehčením - to miluju obzvláště.
  7. Uznávej sílu magie, pokud ji úspěšně využíváš k uskutečnění svých tužeb. Jestliže popřeš sílu magie potom, co jsi ji s úspěchem použil, ztratíš vše, čeho jsi dosáhl.
  8. Nestěžuj si na nic, co se tě přímo netýká.
  9. Neubližuj malým dětem.
  10. Nezabíjej zvířata, pouze když zaútočí nebo pouze pokud je potřebuješ pro svoji potravu.
  11. Jestliže se procházíš v otevřené krajině, nikoho neobtěžuj, jestliže někdo bude obtěžovat tebe, vyzvi jej, aby přestal. Pokud nepřestane, znič ho. Podle diktátu Jiřího Valtra.