 |
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
|
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
O Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi jsme v Dingiru psali mnohokrát - jedná se totiž jednak o relativně početnou náboženskou skupinu, jednak o skupinu badatelsky mimořádně podnětnou díky učení, dějinám, způsobu vnitřního fungování i vztahům s okolím. Doposud jsme ale této společnosti neposkytli celé téma časopisu a mezi 44 tématy, která byla v Dingiru celkem zpracována, tak svědkové a dosud chyběli.
Ani na ploše, která je tématu v Dingiru vyhrazena, se ovšem nedokážeme dotknout všech zajímavých aspektů této náboženské skupiny. Vybrali jsme tedy do tématu především to, co ukazuje na její vývoj. Po úvodním tematickém článku Zdeňka Vojtíška, který naznačuje zákonitost tohoto vývoje, následuje o něco podrobnější přehled toho, co se ve společenství svědků v posledních desetiletích změnilo. Autor tohoto přehledu vystupuje pod jménem Michal M. Malý. Jedná se o pseudonym dlouholetého svědka Jehovova, který se poslední léta věnoval snahám o reformu svého společenství.
Svědkové bývají svým okolím často negativně vnímáni kvůli manipulativnímu jednání. Teolog a psycholog Pavel Petr Dušek se takovému obviňování vyhýbá a snaží se komunikační, a zvláště přesvědčovací strategie, obvyklé v tomto společenství, raději popsat nezaujatě. Další autor, Jakoubek Stříbrný, vrací čtenáře k tématu vývoje a navrhuje hlavní faktory, které patrně způsobily stagnaci v počtu svědků Jehovových u nás. Také Petr Velechovský je autorem s důležitou osobní zkušeností se společenstvím svědků Jehovových a sám kdysi zažil vyloučení z jednoho z českých sborů. Ve svém článku upozorňuje na to, že postoj k tzv. odpadlíkům nebyl v organizaci svědků tak tvrdý od počátku, a ukazuje, k jakým důsledkům pro jednotlivé svědky tento postoj vede. Téma uzavírá rozhovor s psychologem Zbyňkem Galvasem, jedním z těch, kteří osobně dobře zhodnotili náročné životní situace, jež se ke společenství svědků vztahovaly: jak pronásledování komunistickými úřady kvůli příslušnosti ke tomuto společenství, tak rozchod s ním v době svobody.
V celém časopise píšeme "svědkové Jehovovi" analogicky k pravopisu takových výrazů jako např. "katolíci" či "buddhisté". V názvu organizace "Náboženská společnost Svědkové Jehovovi" ale respektujeme úzus, který si toto společenství samo vytvořilo.
Jako vždy, ani tentokrát nezabírá téma celý časopis. Z ostatních článků bych rád čtenáře upozornil na článek Barbory Spalové v domácí rubrice. Vracíme se jím k událostem, které čeřily hladinu náboženského života u nás právě před deseti lety - k rozdělení církve, těsně spjaté s českými dějinami: Jednoty bratrské.
Zdeněk Vojtíšek