 |
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
|
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
Tentokrát není Dingir věnován některému ze směrů současné religiozity. V tematickém bloku tohoto čísla najdeme vše od školy duchovního života pod vedením františkánského řeholníka až po lechtivé západní adaptace tantry. Společným tématem se stala mužská a ženská spiritualita.
Prokop Remeš ve svém osobním svědectví čerpá z práce s terapeutickými skupinami. V úvodním článku k tématu pod názvem Máří Magdaléna a apoštol Tomáš pochopil téma jako otázku na odlišnost duchovního života mužů a žen, přičemž genderové role vidí jako jednoznačně přidělené jednomu nebo druhému pohlaví. Vůči ženským prvkům přítomným v prožitcích některých mužů (a naopak) se zdá být poněkud opatrnější.
Teologicky zakotvený religionista Pavel Hošek na základě hojné reprezentativní literatury ve své stručné odborné studii Cesty feministické teologie objasňuje čtenáři, co teologický směr zmíněný v názvu článku vlastně je, sleduje jeho zatím krátkou historickou cestu, třídí jej podle etap a přístupů, klade jej vedle jiných kritických a emancipačních proudů křesťanského myšlení (a praxe) a konstatuje, že většinou už opustil bojovnou jednostrannost.
S paralelou ke křesťanské feministické teologii a praxi přichází začínající autorka Anna Marie Dostálová (*1987) a věnuje se radikální ženské spiritualitě (pěstované ovšem i některými muži). Název článku Uslyšet volání bohyně dává čtenáři hned vědět, že článek referuje o hnutí, které se samo označuje jako novopohanské (přičemž se už nevnímá hanlivý charakter slova pohan). Článek je rekapitulací historie, autorka jako religionistka neopomněla kritickou teorii náboženství, tedy analýzu sociální role wiccanských a čarodějnických skupin.
Dva články se věnují vyhraněně mužskému duchovnímu životu. Příspěvek Adalberta Žáka Virtuální prostor pro reálné muže má spíše reportážní a dokumentární ráz. Autor referuje na základě vlastní zkušenosti o setkáních, která se na webu představují pod názvem Chlapi.cz. Nejde o organizaci s pevným názvem, ale o aktivity volně navázané na podněty amerického františkána Richarda Rohra. Setkání reagují na odmužštěnou, okleštěnou a vykastrovanou spiritualitu převládající u mužů i žen v dnešním římskokatolickém prostředí. Členové této církve i další zájemci chtějí být věřícími křesťany i muži s typicky mužskými vlastnostmi, i když k celistvosti patří podle Rohra rovněž integrace ženských aspektů lidství. Autorem předané zkušenosti mohou posloužit dalšímu odbornému zpracování.
V rámečku na s. 99 se dovídáme, že zde představená organizace měla roku 1996 v ročním rozpočtu přebytek 115 milionů dolarů a že dnes má příjem z politicky konzervativní organizace řízené pivovarnickou korporací. Vedle rámečku objevíme rozhovor s českým protagonistou hnutí Promise Keepers (Dodržovatelé slibu), kazatelem Křesťanských společenství Karlem Řeřábkem. Pro informační rámeček přeložil Pavel Hošek sedm slibů, např. duchovní, morální, etická a sexuální čistota, závazek ctít svého pastora nebo ovlivňovat své okolí.
V posledním roce či dvou se stále více objevuje Adam Borzič, autor s odbornými zájmy o religionistiku a teologii. K jeho žánrům patří především poesie (k tisku připravený společný sborník s básnickou skupinou Fantasía, publikace v časopisech, četná veřejná vystoupení), ale i esejistika a odborné texty. V článku Tantra a západní svět vede linii od indických radikálních cest duchovního života k západním hermetikům a básníkům, kteří pracovali s mužsko-ženskou polaritou člověka, a odtud k současnému trhu s esoterikou ve světě i u nás. Odhaluje v tomto procesu kontinuitu i předěly a vnáší jasno do propletence významů slova "tantra."
Ivan O. Štampach