 |
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
|
religionistický časopis o současné náboženské scéně |
Od obnovení náboženské svobody po roce 1989 je u nás samozřejmostí, že různá náboženská společenství mají právo na budování modliteben či jiných sakrálních staveb. Přesněji řečeno, mělo by to být samozřejmostí. Čeští muslimové ve skutečnosti o toto právo musejí neustále bojovat. "Boj o mešity" představuje téma, které už bylo v literatuře o islámu v českých zemích opakovaně zpracováno.[1]
První mešita u nás byla otevřena v Brně v roce 1998 - po několika letech byrokratických průtahů a snah některých politiků a krajně pravicových skupin její stavbě zabránit. Nenápadná a poměrně malá stavba na Vídeňské ulici neskýtá dostatek prostoru pro společenské a studijní aktivity a navíc se do ní brněnští muslimové dnes už jen s obtížemi vejdou při pátečních modlitbách. Proto jejich komunita v poslední době začala zvažovat možnost budoucího postavení nové mešity. Už první předběžné úvahy na toto téma však okamžitě vyvolaly další dějství "boje o mešity"...
Tentokrát je vše vážnější než v minulosti, protože do čela boje proti mešitě se postavila jedna z parlamentních stran. Jihomoravští lidovci učinili z mešity téma své kampaně před podzimními parlamentními volbami. Na přelomu července a srpna se v médiích objevily komentáře lídra jihomoravské KDU-ČSL Stanislava Juránka a místopředsedy této strany Davida Macka. Oba politici se vyslovili proti případné výstavbě nové mešity a proti jakémukoliv posilování přítomnosti islámu v naší společnosti vůbec. Juránek vyjádřil odhodlání lidovců "hájit zájmy těch, kteří tady jsou, a té tisícileté kultury, kterou tady máme", a varoval před možným vytlačením jihomoravských kulturních tradic "cizí kulturou a náboženstvím".[2] Macek se pak postavil rovnou na obranu "anticko-křesťanské identity", která bude podle něj v západní Evropě už nevratně potlačena islamizací, ale u nás ještě může být zachráněna.[3]
Předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan byl výroky lidovců nemile překvapen, před volbami je však nechtěl příliš komentovat.[4] Ostře naopak reagovalo občanské sdružení Libertas Independent Agency, mezi jehož členy převažují brněnští muslimové. V prohlášení tohoto sdružení, podepsaném prvním místopředsedou Ondřejem Adamíkem a druhým místopředsedou Lukášem Lhoťanem, se kromě jiného uvádělo: "Výzva některých představitelů KDU-ČSL k omezování práv a svobod občanů České republiky nekřesťanského vyznání v nás vyvolává obavu z infiltrace myšlenek a praktik fašistických a neonacistických hnutí do proudu oficiálních politických stran. I přes nepřátelský tón slovních projevů některých představitelů KDU-ČSL jsme přesvědčeni, že jejich nenávistný postoj k muslimům není podporován většinou českých občanů a českých křesťanů. (...) Se znepokojením sledujeme současný vývoj politického směřování KDU-ČSL k laciné politice populismu, xenofobie a náboženské nesnášenlivosti."[5]
Podobné obavy se neobjevily jen mezi muslimy. Za pozornost stojí komentář brněnského politologa Marka Čejky, podle kterého může KDU-ČSL protiislámská rétorika "v konečném důsledku jen ublížit. Ze seriózní strany ji přiblíží k některým názorům naší i zahraniční ultrapravice a k profesionálním islamobijcům typu Nizozemce Geerta Wilderse. To by byla pro českou politickou scénu další rána."[6]
Poznámky:
[1] Viz Jiří Bečka - Miloš Mendel, Islám a české země, Praha: Votobia, 1998, s. 188-194 (autorem kapitoly je Miloš Mendel), a Miloš Mendel - Bronislav Ostřanský - Tomáš Rataj, Islám v srdci Evropy, Praha: Academia, 2007, s. 392-406 (autory kapitoly jsou Miloš Mendel a Zdeněk Vojtíšek).
[2] Jiřina Veselá, "Lidovci: Novou mešitu? Nikdy," Lidové noviny, 28. 7. 2009, roč. 22, č. 174, s. 5.
[3] Viz David Macek, "Buďme tolerantní, ale ne naivní," Lidové noviny, 7. 8. 2009, roč. 22, č. 183, s. 11.
[4] Viz "My nejsme extremisté, říká muslim z Brna," Lidové noviny, 28. 7. 2009, roč. 22, č. 174, s. 5.
[5] "Znepokojení nad postojem KDU-ČSL k českým muslimům" [online]. Libertas News, 28. 7. 2009 [cit. 2009-08-02]. Dostupné z URL: <http://www.bezcenzury.org/rs/article.php?id=287>.
[6] Marek Čejka, "Stanou se z lidovců islamobijci?," Lidové noviny, 4. 8. 2009, roč. 22, č. 180, s. 11.
Vít Machálek