Svědkové Jehovovi a 2. světová válka

FIALOVÉ TROJÚHELNÍKY

PETR VELECHOVSKÝ

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (1) o sobě tvrdí, s patřičnou hrdostí, že jako jediná nebyla aktivně zapojena do bojů ve 2. světové válce. Jejich členové pro svou víru tehdy trpěli a umírali v koncentračních táborech. Přesto oficiální dějiny svědků vynechávají důležitou kapitolu, jež se týká role, kterou v pronásledování hrál tehdejší prezident této náboženské organizace.

V Německu byla společnost "Watch Tower Society", zastřešující přes 25000 svědků Jehovových, zákonně uznána jako korporace v roce 1921. Ale již v dubnu 1933 zabrala policie její majetek v Magdeburku a uzavřela její kancelář. Důvodem bylo udání, že se zde provádí komunistická činnost s cílem svržení nacistického režimu. Prohlídka zabaveného majetku však neposkytla žádný důkaz k obviněním a majetek byl po třech dnech (28.dubna) navrácen a 3. května bylo stíhání zastaveno. Již 28. června byli ale svědkové opět zakázáni,jejich majetek znovu zabaven a "odbočka" (německé ústředí svědků Jehovových) na příkaz ministerského předsedy Hermanna Göringa uzavřena. Jako důvod státní orgány uvedly pobuřující propagandu proti církvi a státu, která se zde měla konat pod pláštíkem vědeckého a biblického bádání.

Na tuto událost reagoval tehdejší prezident světové "Watch Tower Society" Joseph Franklin Rutherford tím, že říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi odeslal po sjezdu (2) svědků Jehovových v Berlíně ve dnech 25.-28.6.1933 dopis. V něm ho oslovuje "Velevážený pane říšský kancléři" a píše, že "Badatelé Bible usilují o tytéž mravní cíle a ideály, které proklamuje vláda nacistického Německa". Zároveň Hitlera ujišťuje, že "náboženské cíle Badatelů Bible jsou v plném souladu s náboženskými cíli Německé říše" (3). Rutherford se také odvolává na 24. programový bod NSDAP (4), který zaručuje svobodu vyznání, a žádá Adolfa Hitlera o navrácení majetku a budov v Magdeburku.

Adolf Hitler se však nenechal ovlivnit a v Německu začalo zatýkání svědků Jehovových. Po téměř dvou měsících, ve dnech 21.-24.8.1933, bylo za Magdeburkem spáleno 65 tun (25 nákladních vozů) literatury svědků Jehovových v ceně více než 25 tisíc dolarů. Snad aby se alespoň částečně zavděčil Německé říši, Rutherford pozměňuje nauku. Podle ní se původně měli Židé navrátit do Palestiny (5) a zřídit tam Boží království. Rutherford nyní vyhlašuje, že se toto proroctví plní duchovně na svědcích Jehovových. Přicházejí od něho také první přísné zákazy nástupu vojenské služby. Svědkové Jehovovi byli první, kdo šli do koncentračních táborů. Někteří se v koncentračních táborech pod nátlakem zřekli své víry a část z nich dokonce nastoupila v německých uniformách na frontu. (6)

Když se Rutherfordovi nepodařilo ovlivnit Adolfa Hitlera, nastolil úplně jiný tón (dopis Adolfu Hitlerovi 9.2. 1934 (7) Jménem všech svědků Jehovových Hitlerovi v dopise vyhrožuje, že zveřejní informace o pronásledování svědků Jehovových v Německu pomocí literatury, pokud možno celosvětově. Za několik měsíců (9.9.1934) posílá Rutherford ze Švýcarska do Německa další dopis, tentokrát svým členům: "...Koho máte poslouchat, Boha nebo lidi? ...Žádný člověk nemá právo udíleti Vám rozkazy ohledně vaší bohoslužby. Vaše smlouva Vás zavazuje poslouchati Jehovu Boha a Krista. Proto předpokládám, že budete poslouchati Jehovu a ne lidi. Radím vám tudíž toto: Každá skupina svědků Jehovy v Německu nechť se shromáždí v neděli 7. října o deváté hodině na příhodném místě svého bydliště. ... Bezprostředně poté pošlete vládním úředníkům v Německu telegram, který byl předen připraven... pak zakončete shromáždění a vyjděte ke svým sousedům a vydávejte jim svědectví o jménu Jehovy Boha a o jeho království pod Kristem Ježíšem."

Na Rutherfordův rozkaz posílají jednotlivci i sbory svědků Jehovových z celého Německa vládním úředníkům stovky telegramů. Stojí v nich např. toto: " .. Proto Vám sdělujeme, že za každou cenu posloucháme Božích zákonů, že se budeme shromažďovati, abychom bádali v jeho Slově, a že jej budeme uctívati a sloužiti mu tak, jak to nařídil. Jestliže nám Vaše vláda nebo Vaši úředníci způsobí násilí, protože posloucháme Boha, pak přijde naše krev na Vaše hlavy a všemohoucímu Bohu budete se za to muset odpovídati. ... Jelikož však se Vaše vláda a Vaši úředníci nadále pokoušejí přinutiti nás k neposlušnosti vůči nejvyššímu zákonu vesmíru, musíme Vám oznámiti, že chceme z jeho milosti poslouchati Jehovu Boha a že na něj plně spoléháme, že nás osvobodí od veškerého utiskování a ode všech utiskovatelů. S veškerou úctou Svědkové Jehovovi."

Vládní úředníci a Hitler zuří, úřady jsou zaplaveny protestními telegramy. Hitler na akci svědků Jehovových reaguje jednoznačným výrokem (dle svědectví 7. 10. 1934 v Berlíně): "Tuto chásku z Německa nechám vyhladit." Německé vládě přicházejí telegramy i z celé Evropy,Ameriky, Kanady a Anglie: "Hitlerova vláda, Berlín (Německo) - Vaše zlé nakládání se svědky Jehovovými vzbuzuje nevoli všech dobrých lidí na zemi a zneuctívá Boží jméno. Přestaňte s pronásledováním svědků Jehovových, jinak Bůh zničí Vás i Vaši nacionální stranu. Svědkové Jehovovi ..." (datováno 7. 10. 1934)

Zatímco Rutherford cestuje po světě a ze Švýcarska diktuje, co mají němečtí svědkové Jehovovi dělat, oni jsou za to zavíráni a týráni ve věznicích a koncentračních táborech (první SJ nastoupili do "pracovních táborů" již v roce 1934, ještě před vyhlášením války tvořili svědkové Jehovovi již 10% osazenstva táborů). Během roku 1934 bylo provedeno na 4tisíce prohlídek v bytech svědků Jehovových a 420 svědků z tisíce zatčených posláno do koncentračních táborů a věznic. Během několika měsíců je odebráno na 800 dětí rodičům, kteří dále zůstávají svědky. Na podzim roku 1935 vymýšlí Rutherford další taktický tah. Vyvolává spor o zdravení vlajky. Kdo pozdraví jakoukoli státní vlajku, dopouští se těžkého modlářství. Tento tah vzbouzí nevoli i u těch lidí, kterým až do té doby svědkové Jehovovi nevadili. Spor o zdravení vlajky se šíří po celém světě a pronásledování se tak šíří do zemí, kde není nacistická vláda.

V Německu začíná největší vlna pronásledování na jaře roku 1936. V červnu 1937 jsou na základě výnosu ministerstva vnitra všichni svědkové Jehovovi, kteří neuznávají stát a zdráhají se ukončit svou kazatelskou činnost, vězněni v koncentračních táborech (Buchenwald, Dachau, Bergen-Belsen, Sachsenhausen, Osvětim ad.), kde jsou označeni fialovou páskou na rukávě (8). V říjnu 1939 uveřejňuje britská vláda tzv. "Bílou knihu Cmd 6120",ve které potvrzuje hrozné poměry v koncentračních táborech. V Německu je do té doby pozatýkáno přes 6 tisíc svědků Jehovových.

Nenávist sílí i v jiných státech, hlavně kvůli otázce neutrality (v USA 3. 6. 1940 rozhodl Nejvyšší soud, že je povinné zdravit státní vlajku). Množství svědků Jehovových se soudí o svá práva na svobodu hlásání slova a šíření literatury,jakož i o svá lidská práva rozhodnout se sami v otázce zdravení vlajky. V USA i v jiných zemích se rozmáhají akce na zastavení a omezení svědků Jehovových, často podporované církvemi. Děti svědků Jehovových jsou veřejně uráženy a trpí, když odmítají zdravit vlajku. Roku 1940 je ve Spojených státech zatčeno více než 3 tisíce svědků. Když se USA v roce 1941 zapojily do 2. světové války, stovky dalších svědků byly odsouzeny do vězení, protože odmítli nastoupit vojenskou službu. Kanada svědky Jehovovi prohlašuje výnosem ministra spravedlnosti za nezákonnou organizaci a rozpouští ji. Totéž se stalo i v Austrálii počátkem roku 1941.

Přes veškeré pronásledování však svědkové získávají stále více členů jak ve Spojených Státech, tak i v Německu, kde jich je většina již v koncentračních táborech a vězeních. I zde si získávají úctu, dokonce i u příslušníků SS. Jako tzv. "Fialové trojúhelníky" prokazují i v nejtěžších podmínkách věrnost své víře.

Málokdo z těchto obětí války mohl tušit, že události nemusely nabrat takový spád, kdyby byl v dopise Adolfu Hitlerovi (z června 1933) Rutherford, který tehdy odpočíval po sjezdu ve Švýcarsku, zdrženlivější. Sám vždy dostatečně daleko od ohniska bojů, pronáší i nadále po světě plamenné projevy a nechává je šířit ve stotisícových nákladech tiskem. Nad pokrytectvím svého vůdce a pronásledováním téměř celého světa ovšem vítězí víra tisíců svědků Jehovových, z nichž se stali novodobí mučedníci.


Poznámky

  1. Svědkové Jehovovi (od roku 1931), dříve známí pod názvem Mezinárodní sdružení Badatelů Bible,Watch Tower Society, v Německu jako Ernste Bibelforscher (Vážení Badatelé Bible), či Bibelforscher (Badatelé Bible).
  2. Pamětníci uvádějí, že sjezdová hala svědků Jehovových byla zvenčí ozdobena vlajkami s hákovými kříži. Svědkové Jehovovi to vysvětlují tak, že tam vlajky zřejmě zůstaly po 21.6. 1933, kdy se zde sešli nacisté. Ve svém časopise Probuďte se! z 8. července 1998 na straně 12 uvádějí: "Je ovšem možné, že venku na budově vlajky visely."
  3. Citováno podle: Ferfecki, Stanislav: Strážná věž - peníze a náboženský podvod, PRÁH 1997; dopis přetištěn v: Haack, Friedrich W.: Zeugen Jehovas, Munchener Reihe, 1993
  4. NSDAP - Národně socialistická německá dělnická strana
  5. Svědkové Jehovovi založení C. T. Russellem učili, že slova v proroctví z Jeremijáše 31: 29-34 jsou použita na přirozené Židy. Například v roce 1925 (již za prezidentování J.F.Rutherforda) vydali 128 stránkovou knihu "Útěcha pro Židy". V roce 1929 vydali 360 stránkovou knihu "Život"; která byla určena Židům a byla mezi ně hojně rozšiřována. Obě knihy napsal Rutherford. Po prudkém pronásledování Židů v Německu, kdy byli svědkové sami pronásledováni a obviňováni jako židovští přisluhovači, vydal tentýž autor knihu "Jehova" (rok 1934), v níž ve výkladu proroctví zcela obrátil. (1. 4. 1933 vyhlásilo Německo bojkot Židů, 7. 4. 1933 vydalo Německo zákon na diskriminaci Židů) Také díky tomu se v Německu zvedla vlna pronásledování proti svědkům, i když Rutherford zřejmě předpokládal, že vynecháním nauky o důležitosti židovského národa zmírní pronásledování svědků. V této knize píše: "Nová smlouva nemá nic společného s přirozenými potomky Izraele a s lidstvem všeobecně, ale... je omezena na duchovní Izrael". Dnešní svědkové Jehovovi ovšem tato fakta své historie překrucují (Probuďte se! 8. 7. 1998, str. 10-14).
  6. Za druhé světové války bylo v Německu zatčeno 6262 svědků Jehovových a 2074 jich bylo vězněno v koncentračních táborech, 2000 jich v koncentračních táborech zahynulo,z toho 250 bylo popraveno. 11996 mužů odmítlo nastoupit vojenskou službu, z toho 940 z řad svědků Jehovových.
  7. Rutherford Adolfu Hitlerovi stanovil datum 24. 3. 1934 jako den, kdy má přestat pronásledovat svědky. Hitler nereaguje. 1935 začíná časopis svědků "Zlatý věk" tisknout články proti německé vládě. 1936: odvetná akce Hitlera - velký zátah gestapa na svědky Jehovovy. Prosinec 1936: odveta svědků - tisk a roznos protifašistických letáků po celém Německu.
  8. Od roku 1937 jsou svědkové Jehovovi v koncentračních táborech označeni fialovými trojúhelníky (do roku 1937 fialovou páskou na rukávě).


Rámeček

Důležitá data:

  • 30.ledna 1933 - prezident Hindenburg svěřil úřad Říšského kancléře Adolfu Hitlerovi
  • 14. července 1933 - rozpuštěny všechny politické strany, NSDAP je vyhlášena za jedinou povolenou stranu
  • 2. srpna 1934 - Hitler se stává prezidentem
  • 16. března 1935 - znovuzavedení vojenské služby
  • 15. března 1939 - vyhlášení protektorátu Čechy a Morava
  • 7. prosince 1941 - napaden americký přístav Pearl Harbor
  • 30. března 1945 - spáchal Adolf Hitler sebevraždu s Evou Braunovou
  • 8. ledna 1942 - v Kalifornii umírá Joseph Franklin Rutherford, prezident Watch Tower Society
  • 13. ledna 1942 - zvolen novým prezidentem Watch Tower Society Nathan Homer Knorr, který vede svědky do konce války mírněji, nekonfrontačně

Prameny

  • Ročenky svědků Jehovových 1934 - 1937 z internetové sítě
  • Časopis Probuďte se! z 8.7. 1998, 22.10. 1994, 22.8. 1995
  • Collotti, Enzo: Hitler a nacismus, překlad Josef Hajný, Columbus 1996
  • "Purple triangles", televizní pořad, A Starlock Pictures Production for TVS, 1991

P.V.

konec článku